Evropský trh s automobily se stal obětí vlastní posedlosti crossovery a přísnými emisními normami. Výsledkem je, že nám výrobci postupně seškrtali nabídku klasických sedanů střední třídy a místo nich nám nutí vysoké, těžké krabice s aerodynamikou letící cihly. Honda tento trend vzala s chladnou japonskou logikou – Accord z Evropy potichu stáhla a nahradila ho modely ZR-V a CR-V. Pokud ale odmítáte sedět půl metru nad zemí a vaše řidičské srdce prahne po nízkém těžišti, musíte se podívat za oceán. V USA totiž Honda Accord nejen přežila, ale v modelovém roce 2026 představuje absolutní vrchol své třídy.

Během našeho testování jsme měli v rukou individuálně dovezený kousek v nejvyšší severoamerické výbavě Touring Hybrid. Očekávali jsme pohodlný americký kočár, ale realita nás posadila do židle. Tohle auto nepůsobí jako kompromis. Na rozbitých okreskách středních Čech a ucpaných pražských tepnách předvedlo sladění pohonu a podvozku, které dává zapomenout na jakýkoliv naftový dvoulitr s dvouspojkou. Je to tichý, neobyčejně efektivní a řidičsky uspokojující stroj, který by v přímém souboji rozložil evropský mainstream na součástky.

Komu tedy dává smysl podstoupit martyrium s individuálním dovozem, úpravou světel a schvalováním na STK? Accord je volbou pro automobilové introverty a fajnšmekry. Získáte vůz, který se nekazí, nepotřebuje AdBlue a po dálnici letí v absolutním tichu. Jenže připravte si minimálně 1,3 milionu korun a smiřte se s faktem, že pokud vám někdo na parkovišti u supermarketu naboří blatník, budete na náhradní díl z Ohia čekat nepříjemně dlouho.

Tajemství pod kapotou: Žádné dvouspojky, žádné turbo, jen čistá efektivita

Když nahlédnete do technických specifikací, pochopíte, proč se Honda rozhodla ignorovat evropský downsizing. Japonská automobilka nasadila už čtvrtou generaci svého unikátního hybridního systému, který technicky funguje spíše jako elektromobil s vlastní elektrocentrálou.

Parametr	Hodnota (Honda Accord Touring Hybrid 2026)
Motor	2.0 e:HEV (Atmosférický čtyřválec, Atkinsonův cyklus)
Systémový výkon	152 kW (207 k)
Točivý moment (elektromotor)	335 Nm od 0 ot./min
Převodovka	e-CVT (přímý převod přes spojku / elektrický generátor)
Objem kufru	473 litrů (sedan)
Reálná spotřeba v testu	4,8 – 6,2 l/100 km

Čtyři válce a dva elektromotory, které školí evropské diesely v plynulosti

Zapomeňte na všechno, co víte o tradičních hybridech od Toyoty, a hlavně zapomeňte na evropské plug-in hybridy, které sebou po vybití baterie tahají stovky kilogramů mrtvé váhy. Systém e:HEV v Accordu spoléhá na atmosférický dvoulitr pracující v Atkinsonově cyklu, který je spojený se dvěma elektromotory (jeden funguje jako generátor, druhý jako trakční motor).

V praxi to znamená jediné: ve městě auto funguje drtivou většinu času jako čistý elektromobil. Spalovací motor běží, ale pohání pouze generátor, který vyrábí elektřinu pro hlavní trakční motor. Zmizelo jakékoliv škubání, prodlevy po sešlápnutí plynu nebo zoufalé podtáčení motoru, které známe z převodovek DQ381 (například ve Škodě Superb 2.0 TDI). Reakce na plyn je okamžitá a drtivá, 335 Nm máte k dispozici hned od nulových otáček.

Až na dálnici, zhruba od rychlosti 80 km/h, se sepne spojka a spalovací motor začne přes fixní převod pohánět kola napřímo. Honda zjistila, že v této rychlosti je mechanický přenos efektivnější než elektrický. Během našeho testu jsme v pražských zácpách jezdili za absurdních 4,8 litru na sto. Při ostrém dálničním přesunu po D1 v rychlostech kolem 140 km/h se hodnota zastavila na 6,2 litrech. Tohle je spotřeba nejlepších dieselů, ovšem zabalená do sametového ticha a mechanické spolehlivosti atmosférického benzínu.

Podvozek, Kola a Komfort: Létající koberec, který vyžehlí i dálnici D1

Jedenáctá generace Accordu sdílí globální platformu s modely Civic a CR-V, ale pro potřeby velkého sedanu byla výrazně prodloužena, zpevnila se její torzní tuhost a dostala sofistikovanou víceprvkovou zadní nápravu. Honda se zde nesnaží hrát na falešný sportovní vůz, ale soustředí se na to nejdůležitější u manažerského sedanu: nekompromisní jízdní stabilitu a izolaci posádky od okolního světa.

Námi testovaný kousek stál na vrcholných 19palcových kolech (nižší výbavy mají sedmnáctky), a i přes tento handicap podvozek předvádí mistrovské dílo. Záměrně jsme vůz vzali na nejstarší úseky betonových panelů D1. Tam, kde se moderní SUV začínají nepříjemně pohupovat a přenášet rázy do kabiny, Accord prostě zarytě drží stopu a absorbuje nerovnosti s tupým, tlumeným žuchnutím. Nepotřebuje k tomu ani složitý systém adaptivních tlumičů (DCC), který Honda do amerických verzí nenabízí. Pasivní tlumiče s nízkým třením jsou naladěny s takovou pečlivostí, že elektronické berličky zkrátka nejsou potřeba. Nízké těžiště navíc znamená, že v zatáčkách se auto nenaklání a volant klade příjemný, přirozený odpor.

Architektura interiéru: Tlačítková spása s přesností švýcarských hodinek

Když sednete za volant, okamžitě ucítíte, že interiér byl navrhován pro lidi, kteří reálně řídí. Honda odolala evropské mánii schovat vše do dotykového displeje. Dominantním prvkem palubní desky je kovová mřížka s motivem včelí plástve, která se táhne od dveří ke dveřím a rafinovaně ukrývá výdechy ventilace. Vypadá to fantasticky a materiály jsou na dotek o třídu lepší než v konkurenční Toyotě Camry. Měkčené plasty najdete i v nižších partiích kabiny.

Středobodem je sice nový 12,3palcový displej, ale pod ním… Pod ním je zjevení! Panel automatické klimatizace tvoří tři masivní, podsvícená hliníková kolečka s tak precizním mechanickým chodem, že je budete točit jen pro radost z toho kliknutí. Infotainment jako takový nyní běží na systému Google built-in. Přihlášení přes Google účet znamená, že máte nativně integrované Google Mapy, Spotify a Google Asistenta. Vše běží naprosto plynule a bez pádů, což je v dnešní době vzácnost.

Prostoru je na rozdávání. Přední sedadla dimenzovaná pro americký trh nabízejí velkorysou šířku ramen. Já se svými 185 centimetry jsem si za sebe sedl naprosto s přehledem a ještě mi zbylo 10 centimetrů před koleny. Ale každá mince má dvě strany a tady narazíme na největší nevýhodu vozu. Accord je pravý sedan. Zavazadlový prostor nabízí sice štědrých 473 litrů, ale vstupní otvor je malý a kufr je mělký. Kočárek tam poskládáte s odřenýma ušima, na převoz televizí nebo praček rovnou zapomeňte. Pokud jste zvyklí na jeskyni liftbacku z Mladé Boleslavi, tohle vás bude bolet.

Výbavové stupně a Technologie: Na co si dát pozor při nákupu za oceánem

V USA se Accord prodává ve více výbavách, ale musíte být obezřetní. Základní modely (LX, EX) ukrývají pod kapotou spalovací motor 1.5 VTEC Turbo spojený s klasickou převodovkou CVT. Těm se vyhněte. Nemají dynamiku, převodovka zbytečně vytáčí motor a chybí jim ta mechanická spolehlivost hybridu. Pokud řešíte dovoz, hledejte výlučně verze s označením Hybrid (Sport, EX-L, Sport-L nebo vrcholný Touring).

Ideálním kompromisem je verze EX-L, která nabízí skvělá 17palcová kola pro maximální komfort, kožená sedadla a parkovací senzory. Vrcholný Touring (náš testovaný vůz) přidává špičkový audiosystém BOSE, head-up displej, ventilovaná sedadla a právě onen systém Google built-in. Co se týče asistenčních systémů Honda Sensing (adaptivní tempomat, hlídání pruhů), ty fungují bezchybně, ale počítejte s tím, že funkce čtení dopravních značek je v Evropě u amerického vozu často zmatená, protože chybí lokální databáze mapových podkladů. LED světlomety svítí brilantně, ale Matrix technologii s vykrýváním protijedoucích aut nečekejte – americká legislativa ji dlouho omezovala, takže se tu hraje na špičkový dálkový kužel s automatickým přepínáním.

Finanční realita a servis: Účet za americký sen a české STK

Tohle je část, kde se sny střetávají s drsnou realitou. Oficiální český ceník pro Accord (2026) logicky neexistuje. V USA se plně vybavený Touring prodává kolem 39 000 dolarů. Individuální dovoz přes solidní agenturu znamená připočíst náklady na námořní dopravu, 10% clo, 21% DPH a poplatky za homologaci. Výsledná suma se tak snadno vyšplhá na 1 250 000 až 1 350 000 Kč. Získáte auto, které musí hned projít úpravami – zadní blinkry svítí v USA červeně a pro úspěšné schválení ministerstvem dopravy a vydání výjimek do velkého TP se musí lampy profesionálně předělat na oranžové LEDky, což stojí dalších zhruba 15–20 tisíc korun.

Z hlediska Total Cost of Ownership (TCO) je Accord rozdvojená osobnost. Pohonná jednotka je nesmrtelná. Neměníte olej v dvouspojce (žádná tu není), neměníte drahý filtr pevných částic (DPF). Servis se skládá z běžných výměn oleje (každých 10-15 tisíc km) a brzdových destiček, které se navíc díky silné rekuperaci opotřebovávají minimálně. Mechanické spotřební díly často sdílí s u nás prodávanou Hondou CR-V. Problém nastává v momentě nehody. Pokud vám praskne čelní sklo, odejde specifická řídící jednotka nebo potřebujete nový nárazník, oficiální servis Honda nad vámi pokrčí rameny a nezávislý mechanik bude díl tahat letecky z USA. Počkáte si týdny.

S tím souvisí i likvidita na sekundárním trhu. Pokud se rozhodnete Accord za pět let prodat, v AAA Auto nebo Auto ESA narazíte na tvrdý odpor a nízkou výkupní cenu – pro masový trh je to neznámá exotika. Je to auto, které musíte prodat napřímo dalšímu nadšenci na specializovaných fórech.

Krvavý ring: Accord vs. Superb vs. Camry

Za cenu kolem 1,3 milionu korun vstupujete do revíru, kde operují evropští manažeři a asijští pragmatici. Proč si tedy (ne)vybrat Hondu?

Model	Motorizace a výkon	Reálná spotřeba	Hlavní argument PRO	Hlavní argument PROTI
Honda Accord (2026)	2.0 e:HEV (152 kW)	5,2 l/100 km	Nízký posez, Google systém, okamžitá reakce	Absence CZ záruky, malý kufr (sedan), karosářské díly
Škoda Superb	2.0 TDI (142 kW)	6,0 l/100 km	Monstrózní prostor (liftback), servis v každé vesnici	Vibrace dieselu, váhání převodovky DSG, všudypřítomnost
Toyota Camry	2.5 Hybrid (167 kW)	5,4 l/100 km	Oficiální prodej, 10 let záruka, úspornost	Zastaralejší infotainment, vyšší hluk od podběhů

Analyticky vzato: Superb vás vyhraje na praktičnost a Toyota na klidný spánek díky oficiální české záruce a servisu. Honda je pro řidiče, kteří milují řízení, požadují absolutní ergonomii v kabině a jsou ochotni tolerovat byrokratické a servisní překážky spojené s individuálním dovozem.

Výhody a Nevýhody

✅ Špičkový hybridní pohon: e:HEV reaguje bez zpoždění, ve městě funguje jako EV a má fenomenálně nízkou spotřebu.
✅ Kvalita interiéru a ergonomie: Fyzická tlačítka klimatizace, výborné sedačky a bezchybný systém Google built-in.
✅ Jistota podvozku: Nízké těžiště a pečlivě naladěné tlumiče žehlí českou D1 lépe než většina evropských vozů s adaptivním pružením.
❌ Noční můra při nehodách: Dostupnost karosářských dílů v ČR je nulová, vše se s přirážkou a čekáním objednává z USA.
❌ Limity sedanu: 473 litrů kufru je dost na golf, ale malý nakládací otvor rodinu s kočárkem těžce omezí.
❌ Boj s byrokracií: Nutnost předělávat zadní světla, upravovat rádio (nepřeladí sudé desetiny) a složitější ocenění pro pojišťovny.

Verdikt redakce: Nejkvalitnější sedan, na který Evropa nemá odvahu

Honda Accord (2026) je brilantní kus automobilového inženýrství, jehož absence na evropském trhu je obrovskou křivdou na racionálně smýšlejících řidičích. Je to auto, které odmítlo složitou přetechnizovanost plug-in hybridů i surovost naftových motorů a místo toho vybrousilo poctivou mechaniku do naprosté dokonalosti. Jízda v něm je tišší, komfortnější a na palivo úspornější než ve většině evropské konkurence.

Vyplatí se ho ale dovézt? Pro 95 % české populace je odpověď jasné ne. Superb nebo Passat udělají pro běžnou rodinu lepší službu díky obřímu kufru a dostupnosti servisu za rohem. Pokud ale patříte mezi oněch 5 % individualistů, kteří odmítají stádnost zvednutých crossoverů, chtějí sedan na příštích 15 let a milují poctivá fyzická tlačítka, dovoz Accordu je trefou do černého. Připravte si peníze, pevné nervy na komunikaci s úřady a užívejte si ten slastný pocit, že řídíte lepší auto než zbytek ulice.