V automobilovém průmyslu je deset let věčnost. Běžná auta se mění po sedmi letech. Fiat Tipo je tu s námi od roku 2015. To znamená, že pamatuje dobu, kdy se ještě nesmělo mluvit o elektromobilitě nahlas a kdy nafta stála 25 korun. V roce 2026 působí Tipo v showroomu jako exponát z muzea. Má starý interiér, starou platformu a design, který už nikoho nešokuje.
Tak proč ho testuji? Protože je to poslední normální auto. Nemá dotykové lišty. Nemá asistenta, který vám trhá volant z ruky (nebo jde snadno vypnout). A hlavně – stojí tolik, co polovina Octavie. Vzal jsem na test praktickou verzi Kombi s motorem 1.5 Hybrid, abych zjistil, jestli má tenhle italský veterán v době digitálního šílenství ještě co nabídnout, nebo jestli patří do starého železa.
Update box: Modelový rok 2026 – Labutí píseň
Tipo se už nevyvíjí, jen se doprodává a udržuje při životě.
- Motory: Staré dobré atmosféry 1.4 i diesely 1.6 MultiJet jsou definitivně pryč (bohužel). Nabídka stojí na 1.0 FireFly (tříválec) a vrcholem je testovaný 1.5 Hybrid (čtyřválec s automatem).
- Interiér: Dostal “povinný” digitální budík (7 palců), ale zbytek je stará škola.
- Výbava: Fiat zjednodušil ceník. Už si nevybíráte z milionu doplňků. Berete to, co je na skladě.
- Cena: Kombík s hybridem a automatem se dá sehnat za 580 000 Kč. Základní litr startuje pod 450 000 Kč. To je teritorium Dacie.
Technické údaje (Fiat Tipo Kombi 1.5 Hybrid)
Parametr | Hodnota |
Motor | 1.5 Turbo (4 válce) + 48V Elektromotor |
Výkon | 96 kW (130 k) |
Točivý moment | 240 Nm |
Převodovka | 7stupňová dvouspojková (DCT) |
Pohon | Přední náprava |
Zrychlení 0-100 km/h | 9,3 s |
Spotřeba v testu | 6,1 l/100 km |
Objem kufru | 550 l |
Cena testovaného kusu | cca 600 000 Kč |
Motor: Hybrid, který funguje lépe, než čekáte
Pod kapotou je motor od Stellantisu (najdete ho i v Alfě Tonale nebo Jeepu Compass). 1.5 litru, čtyři válce, turbo a elektromotor v převodovce. Na papíře to zní složitě, v reálu to funguje jednoduše. Díky elektromotoru (15 kW) se Tipo umí rozjet na elektřinu. Při parkování nebo poskakování v koloně spalovák mlčí. To je ve městě balzám. Jakmile šlápnete na plyn, připojí se benzín. Přechod je hladký. Výkon 130 koní na lehké Tipo (cca 1,4 tuny) stačí bohatě. Není to závodník, ale na dálnici udrží 150 km/h bez zadýchání. Spotřeba? Italové motory umí. Jezdil jsem za 6,1 litru. Ve městě za 5,8. Oproti starému žravému 1.4 T-Jet je to pokrok. Oproti dieselu 1.6 MultiJet je to sice o litr víc, ale máte automat a ticho.
Interiér: Návrat do roku 2016
Sednete dovnitř a dýchne na vás nostalgie. Palubní deska je z tvrdého plastu (vrch je měkčený, ale textura je hrubá). Ale podívejte se na to: Tři velká kolečka klimatizace! Tlačítka na vypnutí Start-Stopu. Tlačítka na vyhřívání sedadel. Volant má obrovská tlačítka, která zmáčknete i v palčákách. Infotainment (10,25″) tam sice je, trčí do prostoru a grafika připomíná první barevné telefony, ale má bezdrátové Apple CarPlay. A to stačí. Sedadla jsou měkká, plochá, typicky italská. Prostor? Vzadu je to slušné, i když i30 má víc místa na kolena. Kufr 550 litrů je poctivý. Má pravidelný tvar, dvojité dno a kapsy na boku. Není to Octavia (640 l), ale kočárek a nákup tam dáte s rezervou.
Tip Věnceslava Doskočila (Autobrezik): Fiat má specifickou ergonomii. Ovládání hlasitosti rádia a přepínání stanic je ze zadní strany volantu (pod prsty). Mnoho lidí to první týden hledá. Jakmile si na to zvyknete, zjistíte, že je to geniální a nebudete chápat, proč to ostatní nemají.
Jízda: Pohodlný pracant
Tipo není postavené na platformě EMP2 jako moderní Peugeoty. Stojí na staré platformě “Small Wide”. Vzadu je jednoduchá náprava. Na rozbité české okresce to poznáte. Zadek si občas bouchne. Auto není tak tuhé a jisté jako Golf. Ale je pohodlné. Je to naladěné na měkko. V zatáčkách se naklání, ale drží. Řízení má režim “City” (tlačítko na palubce), kdy volantem točíte malíčkem. Ideální pro parkování u Lidlu. Na dálnici je do 130 km/h ticho, pak začne hluk od zrcátek. Je to auto na klidnou jízdu, ne na řezání zatáček.
Kreativní blok: Cena chyby (Cross vs. Klasika)
V nabídce je verze Tipo Cross (zvednutý podvozek, plasty).
- Scénář: “Chci SUV, ale nemám na něj, koupím Cross.”
- Realita: Cross vypadá lépe. Má o 4 cm vyšší světlou výšku.
- Nevýhoda: Stojí o 50 000 Kč víc. A má 17″ kola, která na starším podvozku více drncají.
- Verdikt: Pokud nebydlíte na polní cestě, ušetřete a kupte si klasické Kombi (výbava Garmin nebo prostě jen “Kombi”). Je pohodlnější, levnější a kufr má stejný. Cross je jen móda.
Verdikt: Nejlepší lék na inflaci
Fiat Tipo Kombi (2026) je objektivně zastaralé auto. Interiér je plastový, infotainment pomalý a podvozek jednoduchý. Ale stojí 600 tisíc v automatu a hybridu. Konkurence (Octavia, Golf, Astra) stojí milion. Hyundai i30 je modernější, ale také o něco dražší a s hybridem to myslí jinak (jen mild).
Tipo je volba pro lidi, kteří chtějí nové auto se zárukou, které odveze rodinu, má levný servis a neobtěžuje moderními výmysly. Je to upřímný italský dělník. Koupil bych si ho? Pokud bych měl rozpočet do 600 tisíc a chtěl automat, tak ANO. Je to lepší volba než Dacia Jogger, protože Tipo je uvnitř tišší a má lepší sedadla.
Hodnocení Autobrezik: 7.5/10 (Dva body dolů za stáří a plasty, ale bod a půl nahoru za cenu, ergonomii a poctivost).
Galerie
